Poezija - obvezno besedilo 2017/18

NÁSILÍ BEZ PŘEDSUDKŮ

Jan Těsnohlídek ml.

 

 

píseň druhýho schodu před sokolovnou

 

říkáš jak bys chtěla aby přijel ―

kluk na bílým koni co

by byl zábavnej a hodnej

vycházel s kámoškama a

nebál se nakupování ―

kluk co by tě hladil

kde bys zrovna chtěla a

sám

bez říkání + přestal

podle nálady

tvojí

aby se usmíval a pil tak akorát

aby si lidi nemysleli že je divnej      

že nepije ―

kluka kterej by myl nádobí a

s nadšením

s tebou

smažil palačinky

umazal tě od marmelády ―

dělal hlouposti pro usmání a

stejně byl dost

r e p r e z e n t a t i v n í

pro všechny mamky a

ostatní holky by si určitě šeptaly

že se máš

že je sladkej

že tě snad vážně miluje ― ―

co to je?

co to je než takový představy co

napadaj          ve čtrnácti

v holce

naladěný

po třech panákách a

n e p o t ř e b n ý

 

za deset minut

 

v jednu v noci

 

 

3. dubna

 

je moc nejvíc škoda

že jsi jenom pro obdivování ―

víš

člověk by bláznivě chtěl víc

mít citu v konečcích prstů když

tak ležíš v mrtvý trávě

u vysvlečenejch modřínů

na vysočině a

poledne ti češe vlasy tak

k u d r n a t ý  že i

cizí páni tě milujou napohled a

líbaj na čelo

 

 

 

 

 

 

 

 

neni toho moc

 

den co den

drahý holky nad ránem

ztrácej na ceně

každá si domu vleče

včerejší noc ―

o půl třetí ráno

neni

toho

moc

co bych chtěl ―

klidnej spánek

aspoň o víkendech mít

s kym se zasmát

koho se dotknout